Žralok lidožravý
ŽRALOK LIDOŽRAVÝ
Masoví vrazi mají svůj „modus operandi“. Totéž lze říci i o žraloku lidožravém, který dorůstá délky kolem šesti metrů a s hmotností přes dvě tuny je největší dravou rybou, jakou hostí současná moře a oceány. Žralok neútočí na kořist náhodně, ale má přesně určenou strategii, které se drží. Zjistili to američtí vědci při studiu života žraloků lidožravých u břehů Jižní Afriky. Zdokumentovali 340 žraločích útoků na lachtany jihoafrické a zjistili, že žralok neútočí tam, kde je lachtanů nejvíc, ale tam, kde najde nejpříhodnější podmínky pro atak. Upřednostňuje útok z míst, kde mu nehrozí konkurence jiných žraloků a kde kořist dobře vidí. Velké oblibě se těší útok z hloubky směrem k hladině. V moři tak vznikají „horká místa“, kde hrozí žraločí útoky s podstatně vyšší četností. Čím je žralok starší, tím je útočení na lachtany z „horkých míst“ věrnější. Zřejmě zjistil, že ve vybraných lokalitách mu kyne podstatně vyšší šance na úspěšný lov.