mlsoun

MEDVĚD LEDNÍ

Hrozivě působící medvěd lední je spolu s medvědem kodiakem a medvědem kamčatský třetí největší suchozemskou šelmou na světě. Žlutobílou barvou srsti se dokonale přizpůsobuje svému okolí.

ROZMNOŽOVÁNÍ:

Jakmile se ohlásí jaro, začínají medvědí námluvy, které jsou nejaktivnější v dubnu. Tehdy samci podnikají dlouhé výpravy a hledají samice, které už v této době nevodí svá mláďata. Samice rodí z pravidla jednou za tři roky, poté co zapudí mláďata z minulého vrhu. Během listopadu a prosince si medvědi vyhrabávají ve sněhu nebo i v zemi každý své doupě. Místa si volí většinou na jižních svazcích, na které severní vítr navršil velké množství sněhu. Nejvíce času v tomto brlohu stráví gravidní samice.Sněhové stěny brlohu zledovatí teplým dechem medvědice, čímž dokonale udržují teplo.  Mláďata se zde rodí v listopadu a prosinci. Jsou poměrně malá (asi velikosti krysy) a váží 450-900 gramů. Rodí se hloá, slepá a hluchá, a protože potřebují po narození teplotu kolem18*C, matka si je tlapou přidržuje ve své kožichu.

POTRAVA A LOV:

Nejčastějším způsobem obživy ledních medvědů je lov a hlavní kořistí jsou tuleni. Protože tuleni stále mění svá stanoviště, musí za nimi mědvěd stále putovat, aby se uživil. Medvěd číhá na tuleně u dýchacích otvorů v ledu nebo se k nim obezřetně plíží, když tuleni leží na sněhu a vyhřívají se na slunci. Nejčastější kořistí jsou však tulení mláďata, která medvěd dokáže vyčenichat i pod sněhem, kam je do vyhrabaných dutin ukládají jejich matky. Zabíjí pak tuleně mohutným úderem do lebky a z kořisti sežere pouze vnitřnosti, kůži a tuk.  V podzimním létě a začákem podzimu se lední medvědi držují na pobrežích územích, kde hledají zdechliny velryb a mrožů. Během letních měsíců, kdy v tundře roztává sních, žere lední medvěd i různé bobule a občas uloví i nějaké podzemní savce.

 ZPŮSOB ŽIVOTA:

Medvěd lední žije v oblastech pokrytých věcným ledem a sněhem, od území kolem severního polu až po jižní okraj arktických ledovců. S oblibou vyhledává území, Kde nachází více otevřené vodní hladiny nebo souvislé pásy pobreží. Tato zvířata žijí většinou samotářsky. Většinu dne stráví hledáním potravy, za kterou putují i několik desítek kilometrů denně. Jsou však velmi obratní, dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a přeskočit až čtyřmetrové trhliny v ledu.  Medvěd lední je nejlepším plavcem mezi medvědy. Vrhá se do vody, vyskakuje ven a znovu se vrací zpět. Plave rychlostí asi 10 km/h a používá předních končetin jako pádel, zádní nachává volně splývat za sebou. S otevřenýma očima a uzevřenými nozdrami se potápí pod hladinu až do hloubky dvou až dvě minuty.