Cejn velký
CEJN VELKÝ
Jedná se o hejnovou rybu dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, ale rekreační rybáři mají cejna rádi, přestože si jeho masa až tolik necení. Patří do čeledi kaprovití. Zákonnou míru ani dobu hájení nemá. Chytejte ho na plavanou a položenou.
Hojná hejnovitá ryba dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí zejména ve vodárenských ÚN. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. V finském Hajka Fjordu byl uloven v délce 50 cm, váze 2,4 kg a bylo u něj zjištěno stáří 32 let. Kříží se s plotici, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,5 - 1 kg.
Cejn velký je velmi rozšířený umělým vysazováním v době nedostatku násad kapra. Obývá rozsáhlejší, hlubší a kledné dolní úseky mírně tekoucích a proteplených vod, odstavená ramena, tůně, důlní propadliny a zatopená štěrkopískoviště s měkkým dnem. Cejn žije ve všech mimopstruhových údolních nádržích. Cejn se zdržuje nejraději v hlubokých úsecích, v zátočinách, nad jezy, v prohlubních a jámách ve dně, vždy dále od břehu. V zarostlých vodách v okolí pásma vodních porostů. Přes den je cejn v hloubce, navečer na mělčinách a u hladiny. V údolních nádržích je cejn v místech na rozhraní, kde se břeh rychle svažuje k řečišti a kde hloubka 2 - 5 m je nedaleko od břehu. Žijí společensky v houfech, během dne přetahují za potravou. Cejn se vyhýbá místům s kamenitým dnem.
Od května do konce září, zabere i v teplém podzimu, v některých úsecích pod údolními nádržemi i v mírné zimě . Za horkých letních dnů nebere. Cejn bere v nejčasnějších ranních a nejpozdnějších večerních hodinách, je-li nižší čistá voda za ustáleného pěkného, dusnějšího a bezvětrného počasí. Za pošmourného, ale teplého a větrného dne berou i přes den, hlavně v zátokách a místech chráněných před větrem. Zejména v údolních nádržích vyhledávají břeh chráněný před vlnobitím.
Jemný, dlouhý prut s citlivou špičkou, vlasec o tloušťce 0,15 - 0,25, udička krystal velikost 5 - 12, citlivý splávek s delší anténkou nebo splávek klouzavý, přesně vyvážená udice dělenou zátěží. Při lovu na položenou zátěž 20 - 25 cm od háčku. Místo splávku také závěsný splávek z drátu s přestavitelnou zátěží.
Na plavanou se splávkem s nástrahou po dně. Na položenou se splávkem pevným nebo závěsným nebo bez plávku za použití číhátka. Tam, kde hloubka vody je větší než délka prutu, chytáme na položenou s klouzavým splávkem. Stejně tak chytáme ve větších hloubkách nebo daleko od břehu, kde nemůžeme odměřit hloubku. Na dně smí ležet jen nástraha a kus návazce od háčku k prvnímu olůvku dělené zátěže. V létě, jezdí-li cejni k večeru při povrchu, chytáme umělými muškami nebo na plovoucí kůrku bílého pečiva.
Cejn velký zabere na živočišné i rostlinné nástrahy, tj. larvy pakomárů (patentky), bílí masní a mouční červi, hnojní červi, larvy obojživelného hmyzu , těsto, těstoviny, brambora, rýže, kukuřice, hrách, obzvlášť vařené ovesné vločky a vařené kroupy a bílé pečivo.
Cejn je plachý a opatrný. Úspěch je podmíněn přiměřeným vnaděním den před lovem, pak krátce před lovem a mírným prokrmováním během chytání. U správně seřízené udice se splávek při zabrání cejna nepotápí, ale z kolmé polohy se položí do polohy vodorovné, nebo se zabrání projeví povolením vlasce. Záběry cejna jsou opatrné a jemné, což vyžaduje plné soustředění. Úspěch je stejně podmíněn nastavením správné hloubky, kterou máme na každém místě změřit. Berou-li cejni a pak najednou přestanou brát, rychle se přemístíme do míst, kam houf cejnů přetáhl. Po záseku se musíme snažit cejna co nejrychleji pozvednou ode dna a vývést ho z místa lovu, aby nepoplašil ostatní cejny z houfu. Na lov cejna se můžeme velmi dobře specializovat.