mlsoun

ANGLICKÝ SETR

Lze se jenom domnívat, z kterých pratvar povstal setr míšením, ale jistoty není." Ba, autor staré kynologické příručky má plnou pravdu. Mezi ony "pratvary" se počítají obyčejně různí španěle - včetně vodního - a pointři. Povstal z nich jakýsi anglický dlouhosrstý ohař, jehož lze považovat za přímého předka našich setrů. Jejich vznik spadá pravděpodobně do přelomu šestnáctého a sedmnáctého věku. Myslivci tvrdí, že souvisel s lovem do tyrasu, přívlače, vlačce čili příkrajníku. Všechny čtyři názvy označují jedinou věc: asi dvacet metrů dlouhou a skoro stejně širokou síť. Chytaly se do ní koroptve a my si hned povíme jak. Zvláštní vlastnost některých psů zvěř vystavovat (vysedávat, vylíhávat) se objevila zřejmě sama od sebe. Lidem se dobře hodila, a tak ji cílevědomým křížením upevnili. A právě při lovu s tyrasem se "líhaví" nebo "sedaví" psi nejvíc uplatnili. Postupovali němě, a když měli hejno koroptví těsně u nosu, znehybněli. Pomocníci přes ptáky přetáhli síť a ubohá pernatá v ní uvízla. Pak ji stačilo prostě z ok vydat a mohlo se pokračovat. Tady právě máme prý hledat původ setrů i jejich pojmenování, které se nejčastěji odvozuje od anglického to sit - sedět. (Ale existuje i slovo ťo set, které má četné významy, značí taky vystavovat; pak by byl termín ster vlastně totožný s naším termínem stavěč, stavěcí pes).

Na počátku nezáleželo na barvě, ale nav výkonu. Prý se vyskytovali v Anglii nejvíc setři černobílí nebo žlutobílí, ve Walesu bílí, v Irsku červenobílí a ve Skotsku černí nebo černobílí, s hnědým pálením. Někdy v první polovině minulého století se však Britové rozhodli udělat v tom pořádek. Jistý Edward Laverack se podjal úkolu vyšlechtit čistokrevnou rasu. Příbuzenskou plemenitbou ustálil typ, ať už jde o barvu, o délku srsti či o stavbu těla. Anglický setr byl mezi námi (jednu dobu se mu říkalo setr Laverackův). Až po naše dny se už jinak nezměnil. Taky způsoby práce je pořád stejný. Anglický setr je specialista na hledání a vystavování. V tom se něho můžeme plně spolehnou. Horší to už bývá s přinášením a stopováním. Lze jej ovšem při troše námahy naučit i tomto řemeslu. V Evrop se dá přednost všestranným ohařům. A proto se anglický setr příliš nerozšířil. Zato se jeho krve použito k zušlechtění velkého münsterlandského ohaře. Anglický setr bývá pro svůj elegantní zjev chován jenom pro parádu. Pak je však nutno pořádně se mu věnovat. Potřebuje hodně pohybu a jeho bán ho musí umět zaměstnat.